Začátkem února se na mě obrátila maminka 5,5letého hošíka, který měl problém s vyprazdňováním. Byl to pro mě poměrně snadný případ zejména proto, že zde byla i opravdu široká paleta tzv. problematického chování. Člověk se má čeho chytit a to se to pak hledá skoro samo! Chlapec byl hodně divoký, panovačný, neposlechl ani maminku, ani učitelky. Na pokyny nereagoval, v lepším případě protočil oči, vyplázl jazyk nebo vyvedl nějaký naschvál. Třeba si stáhl kalhoty. Měl jeden strach, a to ze tmy, že tam budou duchové. Pokračovat na článek.

Komentáře