Pomočování a nekontaktní holčička
Ráda bych se podělila o úspěchy, které se v posledním měsíci odehrály.
Anička
Po poslední dávce homeopatik (té „nabouchané vodě“) se udály opravdu velké změny.
Nekonají se boje o moc - jestli bude po jejím, nebo jestli nechá zvítězit maminku. Pro svoje vítězství byla schopná i kopat, bouchat, třískat vším, co jí přišlo pod ruku. Někdy jsem z toho byla hodně zoufalá.
Najednou se začala zajímat o pocity druhých. Při nákupu hned hledá něco pro sestřičku, tatínka, maminku. Řeší, zda ji tatínek může nosit, když ho bolí koleno. Dokonce dokáže zabavit sestřičku, aby si maminka mohla na chvilku lehnout.
Záchvaty z únavy se taky omezily. Krizovou esenci jsme už dlouho nepotřebovali. Sice se občas užuž začíná vztekat, ale zatím si to nechá vysvětlit a je dobře.
A to hlavní na konec – Anička je moc šťastná (a my s ní), protože se přestala počůrávat. A to jak ve dne, tak v noci. Před „nabouchanou vodou“ jsme ji vůbec nedokázali probudit, aby se šla v noci vyčůrat (dle rady lékaře). Zkoušela to i babička, dokonce několikrát za noc, ale bez úspěchu. Pak najednou ze dne na den změna. Po dvou hodinách od usnutí jsme ji dokázali vzbudit tak, aby si sedla na nočník. A co bylo největší překvapení – během noci se sama cca 4x vzbudila a sama se došla vyčůrat na nočník. Pak zalezla do postele a spala dál. Ráno ani nebyla unavená, spíš naopak. Ve školce se taky daří. Sice musel tatínek důrazně vysvětlit učitelkám, aby Anička mohla chodit na záchod kdykoliv (ani mě nenapadlo, že dětem mohou zakazovat jít na záchod), ale daří se. Anička je na sebe moc pyšná.
Teď v posledních dnech se dokonce snižuje počet nočních návštěv nočníku (cca 2x), tak snad budou suché noci už navždy.
Upravilo se spaní. Večer sice usíná později, mezi devátou a půl desátou, ale dokáže se sama zabavit, prohlíží si časopisy, knížky. V noci se sama několikrát budí, ale ráno je čilá.
Emička
Emička jednoduše řečeno rozkvetla – upravilo se zažívání a tím i ekzémy, přibrala, je usměvavá, mazlivá.
Z dítka, které odmítalo kontakt, hlazení, mazlení, i od maminky, natož třeba od tatínka, je mazlivá holčička (z toho je nadšený hlavně tatínek). Konečně se víc usmívá, než pláče a vzteká. (I když teď prochází obdobím vzdoru, ale zatím „jen“ brečí a vzteká se, nemlátí a nekope jako Anička v jejím věku, tak snad vydržíme).
Po první dávce homeopatik začala bez problémů jíst jogurt, který do té doby vyvolával ekzémy a průjem. Časem přestalo vadit i kyselé ovoce, jablka apod., přestala mít stále opruzený zadeček. Mléko zatím nezkouším, s radostí ho odložím na vyšší věk. Asi dokáže nějak lépe vstřebávat živiny, protože „pěkně“ jedla vždycky, jen byla stále hodně hubená.
Magda Z.
